Známé technologie

V dnešní době můžeme na trhu se zobrazovacími zařízeními nalézt hned několik technologií používaných pro výrobu displejů.

Jednak CRT (Cathode ray tube), používající katodovou trubici vychylující elektronový paprsek dopadající na luminofor s barevným filtrem vyzařujícím světlo, který je ovšem pro svou velikost a energetickou náročnost vytlačován modernějšími.Mezi ty novější technologie můžeme počítat LCD (Liquid crystal display) displeje, ve kterých dochází k ovlivňování jednotlivých krystalů elektrickým polem, přičemž krystaly mění svou strukturu a polarizují světlo tak, aby mohlo procházet skrz polarizační filtr za krystalem a dál na stínítko s určenou barvou. Dalším typem je OLED (Organic light-emitting diode) displej, kde je mezi katodou a anodou umístěno několik organických vrstev emitujících po přivedení napětí záření určité vlnové délky. Používají se především v menších zařízeních, jako jsou MP3 přehrávače. A posledním ze známějších druhů je plasmový displej. V jednotlivých buňkách tohoto displeje, které obsahují vzácné plyny, jako je třeba argon či neon, se přívodem elektrického proudu vytvoří plazma, emitující ultrafialové záření, které při dopadu na luminofor v horní vrstvě displeje vytváří světlo viditelné pro lidské oko.

LPD

To byl výčet doposud používaných displejů. Ovšem nedávno se objevila zcela nová a v mnohých ohledech revoluční technologie, která má určitě před sebou zářnou budoucnost. Jmenuje se LPD (Laser phosphor display) a vyznačuje se nízkou spotřebou energie, velkým pozorovacím úhlem, malými nároky na prostor a velkou možností vytvářet displeje mnohých tvarů a zakřivení.

Princip fungování v mnohém připomíná CRT. Na skleněné desce jsou umístěny fosforeskující body, které po ozáření laserem svítí červeně, zeleně nebo modře. Laserové parsky jsou přiváděny k jednotlivým bodům pomocí soustavy zrcadel a celý chod je pak řízen výkonnými procesory. Podívejme se tedy blíže na jednotlivé části.

Fosforeskující vrstva, která, jak už bylo zmíněno, po dopadu laserového paprsku emituje světelné záření využívá energii laseru naplno,není třeba použití jakýchkoliv filtrů nebo jiných úprav světla, které by snížily výstupní hodnotu a přispívá tedy k nižší spotřebě energie při zachování vysokého výkonu. U tohoto druhu displeje také nemůže dojít k žádnému vypálení pixelů, tudíž je jeho životnost delší než u dosud používaných modelů. Další ocenitelnou výhodou je až dvojnásobně větší pozorovací úhel než nabízejí LCD.

Laser použitý v LPD je shodný s tím používaným v Blue-ray mechanikách, paprsek je rozváděn důmyslným systémem zrcadel až na určené místo a díky obnovovací frekvenci okolo 240 Hz zaručuje ostrý obraz u kterého se nemusíte bát, že by vám unikl jakýkoliv rychlý pohyb na obrazovce.

Mozkem celého displeje je pak procesorová jednotka. Ta zapíná a vypíná laserový paprsek, stejně tak jako upravuje jeho intenzitu a směruje ho na správné místo. Všechny tyto možnosti a inteligence procesoru zajišťuje opravdu nízkou spotřebu energie bez zbytečného plýtvání.

Shrneme-li si tedy všechny klady tohoto nového displeje, dostaneme celkem dlouhý seznam:  možnost vyrobit jakýkoliv formát displeje, nízká spotřeba energie, vysoký jas, kontrast, barevnost a rychlost, vysoké rozlišení, velký pozorovací úhel, dlouhá životnost a možnost využití i pro dotykové displeje. No zní to úžasně, takže už se osobně těším na jejich uvedení do běžného života, které by mělo přijít co nevidět.

Prysm.com